Výkon radiátoru můžete téměř zdvojnásobit, budete-li přes jeho články foukat vzduch stolním ventilátorem. (Vše lze zneužít a tak někteří spekulanti používají stejný efekt na zvýšení teploty v paneláku, aniž by jim to zaregistroval instalovaný měřič tepla, který se tím dokonce ochladí.)
Chcete-li sušit oděvy, nedávejte je přímo na radiátor, který zbytečně zastíníte, ale zavěste je do proudu horkého vzduchu nad něj ke stropu. Suší nejen horko, ale také intenziví výměna vzduchu.
Výkonné sušidlo získáte ze staršího autochladiče, který připojíte na teplovodní topení, když přes něj budete foukat vzduch pomocí hospodského větráku. Při dostatečně silném přívodním potrubí lze získat výkon až 10kW. Horký vzduch můžete pořesně nasměrovat tam kam potřebujete. takto lze zpřílemnit i pobyt v místnosti, která není ještě zcela dostavěná (např. chybí okna).
Pokud seženete starší typ termostatu z boileru, který má přepínací kontakt (vyberte ty výdody které se stoupnutím teploty sepnou), můžete jej (nastavený na teplotu cca 55°C) použít k automatickému zapínání a vypínání čerpadla. Termostat stačí zastrčit někde v horní části kotle poblíž výstupu horké vody pod jeho tepelně izolační plášť.
Pomocí standardního bojlerového termostatu a elektromagnetu ze stykače lze vyrobit jednoduchý regulátor, který ovládá vzduchovou klapku kotle na tuhá paliva. Aby termostat dostatečně rychle reagoval, je vhodné ho umístit do trubky obtékané topnou vodou nebo jeho snímací šást zanořit do expanzní nádrže v místě, kam prýští proud vody z odvzdušňovacího potrubí.
Ač je kotel i expanzní nádrž v přízení, lze nouzově topit i v patře. Provede se to tak, že se radiátor vynese do patra a připojí na hadice. Vratnou hadicí se do něj z vodovodu pod tlakem napustí voda, tak, až hořejší hadicí vytéká bez bublin. Pak se obě hadice (tak aby do nich nevnikl vzduch) připojí na topný okruh. V radiátoru vznikne sice podtlak, ale voda v něm "visí" a obíhá. Problém je, že se radiátor poměrně častoe zavzdušňuje, běžným způsobem odvzdušnit nejde, jen vývěvou.
Je-li expanzní nádrž z černého plechu, reziví i když je použit protikorozní přípravek. To je nepříjemné zejména, pokud jste z nouze použili pocínovanou plechovku. Zabránit tomu lze částečně tak, že do ní ponoříte kus silného hliníkového plechu, který vodivě spojíte se stěnou. Chemikálie obsažené ve vodě vytvoří mezi stěnou a hliníkem galvanický článek, který železnou stěnu chrání. Hliník se během doby pomalu rozpouští a jeho bělavé rozežrané zbytky je potřeba dvakrát ročně vybrat ze dna expanzní nádrže nebo filtru před čerpadlem, kam je voda odplaví.
Smyčky topné hadice rozvěšené na textilních tkanicích přibitých do zdi ve výšce asi 30 až 60 cm nad zemí vytvoří podél stěny teplý stoupavý proud, který umožní prohřívání a dosoušení (např. nevyzrálé omítnuté zdi) i když už potřebujete ke zdi postavit nábytek nebo všude tam, kde se rohy a kouty kvůli zvýšené vlhkosti rosí a plesniví.
Potřebujete-li zvýšit výkon kotle na tuhá paliva, pečlivě utěsněte všechny dveře v kotelně a do jejího okénka nainstalujte ventilátor (MEZAXIÁL používáný do kuchyňských odsavačů par) tak, aby nasával vzduch z venku a tlačil jej do kotelny. Docílíte stejného efektu, jako by jste postavili vyšší komín nebo dmýchali vzduch pod rošt. Kotel vám však nesmí kouřit jinak si smrad natlačíte dveřmi do ostatních místností. Výkon plynového kotle takto nezvýšíte.
Další zvýšení výkonu kotle na tuhá paliva docílíte jemnější zrnitostí paliva, či sekáním dřeva na menší kousky s větším povrchem. Časté čištění, proštěrchávání roštu je samozřejmostí. Důležité je také správné nastavení sekundárního vzduchu. Topit s otevřenými přikládacími dvířky zdánlivě rozhoří oheň, ale také jej ochladí značným přebytkem studeného vzduchu, který bez užitku projde do komína.
Potřebujete-li topit na plný výkon a přitom šetřit palivem, neduste zavřený kotel přes noc, ale nechte jej vyhasnout a ráno jej znovu roztopte. Noční doutnání při zavřených dvířkách zanáší stěny kotle i komín. Aby získal druhý den kotel plný výkon, museli byste nadehtovanou vrstvu ze stěn kotle ráno seškrábnout škrabkou.
Konáte-li u radiátorů a zejména u konvektorů stavební práce, musíte je často čistit. Už tenká vrstvička hliněného nebo cihelného poprašku výrazně snižuje jeho výkon. Totéž platí o teplosměnných plochách plynových kotlů pracujících v prašném prostředí.
Přitápěním plynovými vařiči nic neusušíte, ale namočíte, protože otevřeným spalováním plynu vzniká velké množství vodní páry.
Při sušení umístěte do místnosti ventilátor tak, aby nasával teplý vzduch nad radiátorem a vrhal ho k zemi do nejvzdálenějšího koutu místnosti. Přirozená cirkulace je v mokrém domě nedostatečná. Pod stropem bude horko, ale kouty u země budou studené a vlhké.
Je-li venku chladno, nebojte se větrat i topit současně. Když se studený vzduch ohřeje, dokáže pohltit mnohem více vlhkosti. Zatím co když se se sluncem vyhřátý vzduch dostane do studené místnosti, ochladí se tam a stěny se mohou i orosit (sklepní efekt).
Dodatečně vysušit místnost dokáže i pórézní drenážní potrubí (z pálené hlíny, v nouzi vyhoví i řádek z cihel dvoudíráků), položené podél stěn pod podlahou (obsypané udusanou hlínou, ne pískem!). Do něj se nasává teplý vzduch z místnosti a na druhém konci se vlhký vzduch odsává ventilátorem ven mimo dům. Na dvě místnosti, každá o rozloze cca 20m2 stačí ventilátorek z počítače o průměru 8 cm. Stejně lze zřídit ventilaci pod dřevěnou trámovou podlahou (V žádném případě nenasávejte studený vzduch z venčí, ochlazená podlaha by vlhla!).
Zpět na titulní stranu.