Výhody: Systém je mobilní a variabilní. Systém lze sestavit z běžně dostupných dílů, které jsou k dostání v každém větším městě. Systém postaví i amatér bez složitého dílenského vybavení. Obsluha se v zásadě neliší od běžného ústředního topení. Na realizaci systému jsou použity díly, které je možné upotřebit i po jeho zrušení a přestavbě na trvalý způsob vytápění. Systém lze postupně stavebnicově rozšiřovat. Při realizaci systému není potřeba nic svařovat. Systém se rychle roztápí a po zatopení brzo začíná hřát. Při použití kotle do 16kW jej lze připojit i v obytné místnosti na komínový průduch místo kamen či sporáku. Měkké hadice se snadno přizpůsobí křivým stěnám, lze je dočasně instalovat bez stavebního zásahu do památkově chráněných objektů.

Nevýhody: Systém protřebuje trvalé napájení 220~V. Při výpadku napájení začne kotel na tuhá paliva vřít a je nutné uhasit oheň nebo zabezpečit dodávku elektřiny z náhradního zdroje. Při malém počtu radiátorů a při použití kotle na tuhá paliva je systém citlivý na přetopení. Není-li kotel vybaven automatickou regulací, vyžaduje častou obsluhu, jinak jeho teplota prudce stoupá či klesá. Použití je omezeno na přízemní nanejvýš na jednopatrové rodinné domky. Pro beztlakovost systému nelze použít některé typy plynových kotlů. Hadice se paprskovitě rozbíhají od kotelny a musejí být vedeny samostatně ke každému radiátoru (kvůli srovnatelnému odporu proudění jednotlivých větví) i když je to na jedné a téže straně budovy. Není-li systém pracující s kotlem na tuhá paliva zabezpečen automatickou regulací pro případ varu, zavzdušnění či ztráty vody není možné jej provozovat bez obsluhy (např. jej naložit a odejít do práce).

---